Zajímavý článek: Komunální odpady z jiného pohledu
Na webu TZB info vyšel zajímavý článek o komunálních odpadech z jiného pohledu. Můžete si v něm přečíst jaké jsou současné možnosti likvidace odpadu, a především o reálných dopadech používání drtičů kuchyňského odpadu. Přinášíme vám citaci, která se zabývá drtiči a laboratorními výsledky odpadní vody z domácností využívajících drtič odpadu. Opět se ukazuje, že argumentace vodáren je lichá.
Celý článek si můžete přečíst na webu tzb-info.cz .
Drtiče kuchyňských odpadů
Porovnáváme-li možnosti dopravy komunálních odpadů, jeho frakcí, je skutečností, že z komunálních dopravních systémů je právě kanalizace nejlépe uzpůsobena pro dopravu podstatné části organického odpadu, jelikož dopravuje odpad na jedno sběrné místo - do čistírny odpadních vod, která ho zpracuje až na produkty pro opětovné použití, přičemž nabízí celou škálu životnímu prostředí příznivých výhod.
V tomto transportním systému může být potravinový odpad dopravován rozmělněný na malé kousky a zředěný studenou vodou přímo z místa vzniku, časově bez prodlevy. Základním kamenem a prvním článkem tohoto připojení do systému je drtič potravinových odpadů (dále jen DPO). Je umístěn pod kuchyňským dřezem a jeho princip je založen na odstředivé síle: přivádí kuchyňský odpad do kontaktu s pevným drtícím prstencem, který drtí odpad na velmi malé kousky. Splašková voda vznikající tímto postupem odtéká domovní odpadní instalací a přichází do kanalizačního systému a dále do ČOV. Je ovšem třeba okamžitě uvést, že opravdu není možné drtit vše, co do drtiče dáme - třeba PE víčko od PET lahve nebo její kousky "nebere".
V USA se rozšiřovalo používání DPO od roku 1950, a díky tomu bylo důkladně prověřeno desítkami milionů spokojených uživatelů a také vodárenskými společnostmi spravujícími ČOV.
V současnosti je největší část ze 110 milionů fungujících drtičů nainstalována v USA, kde je stupeň osazení 48%.
V roce 2000 bylo v USA prodáno přes 4,5 milionů drtičů. Ve všech amerických městech je povoleno používat drtiče v domácnostech bez jakéhokoli omezení a v některých městech jako Detroit, Los Angeles a Denver jsou dokonce povinné v novostavbách.
K drtičům kuchyňských odpadů jsou uváděny ze strany vodárenských společností různá negativa k možným problémům s kanalizací, jako:
- hrozí nebezpečí ucpávání kanalizačních přípojek
- dochází k významnému překročení limitní koncentrace NL ve splaškových odpadních vodách, a to až o řádově tisíce mg na litr.
Toto je nejcitlivější prvek systému vzhledem ke stavu a charakteristikám typickým pro místní situaci (spád - stav údržby - smíšené nebo oddělené sítě, atd.).
Co se týče specifického vlivu rozdrceného odpadu, je možno z řady zpráv a studií konstatovat, že:
- Nárůst spotřeby vody byl vypočten na 2,1 m3 za rok pro typickou rodinu (2,7 členů).
- Terénní zkoušky prováděné v Itálii ukázaly pouze zanedbatelný nárůst kalů v septiku.
- Ve Švédsku (v městě Surahammar: 3000 drtičů a 6000 domácností) se neprojevily po několika měsících provozu drtičů žádné problémy s ucpáním nebo přetečením kanalizace.
- Laboratorní studie prováděné v Itálii neprokázaly významný nárůst kalů a tvorby bioplynu v kanalizační síti ve srovnání k průměrným hodnotám měst v Itálii.
- Studie v Hrabství Heresfordshire a Worcestershire z roku 2007 prokázala, že DPO poskytují pohodlný a účinný způsob pro třídění kuchyňského potravinového odpadu u zdroje v domácnosti - oddělují jej od ostatního domovního odpadu za využití stávající infrastruktury.
V tabulce 2 jsou uvedeny typické hodnoty BSK, CHSK, NL, celk.N, celk.P, tuky a oleje
Gramů na den a domácnost s DPO | |
---|---|
BSK | 9,0 |
CHSK | 18,0 |
NL | 20,0 |
celk. N | 1,0 |
celk. P | 0,1 |
oleje a tuky | 8,0 |
Tabulka 2: Chemická analýza
Tabulka 3 uvádí porovnání chemické analýzy produktu drtiče - tedy kuchyňského odpadu a "odpadu" tělesného
%C | %H | %O | %N | %S | |
---|---|---|---|---|---|
Tělesný odpad | 59.7 | 9,5 | 23,8 | 7,0 | 0 |
Potravinový odpad | 50,5 | 6,72 | 39,6 | 2,74 | 0,44 |
Tabulka 3 - Chemická analýza - % porovnání produktu drtiče a tělesného odpadu
Závěr
Souhrnně z hlediska DPO:
- Směs vody a částic nadrceného kuchyňského odpadu spadá do definice ODPADNÍ VODA, protože "přichází z domácností a z WC a pochází primárně z lidského metabolizmu a činností v domácnostech".
- Přístroj nemění původní odpad, jen jeho velikost (z kousků na drť).
- V průběhu dopravy z místa vzniku do ČOV dochází již k vyreagování s ostatním materiálem v kanalizaci.
- Nadrcený potravinový odpad je nevyužitelný hlodavci v kanalizační síti (velikost cca 2 x 2 mm není již vytěžitelná v tomto směru).
- Funkčnost ČOV není snížena. Vliv může být větší nebo menší podle množství instalací v dané oblasti.
- Zkušenost ukazuje, že při osazení drtiči do 15-20% není zachycena podstatná změna v charakteristice příchozí odpadní vody.
- Osazení mezi 20-35% zvyšuje spotřebu energie systému z důvodu vyšší respirace aktivní biomasy a vyšší produkce kalu.
- Při osazení nad 35-40% je třeba provést technologické úpravy v ČOV.
- Je třeba také zvážit určitou demagogii, se kterou se setkáváme - kuchyňský odpad je z 80% tvořen vodou a proto nelze automatiky mluvit o "jen" kilogramech (na vstupu), ale je třeba uvádět koncové stavy, pokud jde o sušinu v kalech.
Souhrnně z hlediska odpadů:
Je třeba vzít do úvahy, že běžný obsah potravinových - kuchyňských - odpadů ve zbytkovém komunálním odpadu (tedy již po vytřídění cca 30% složek - PET lahve, sklo atd.) v domácnostech se pohybuje do 20% (např. Brno při desetiletém detailním sledování složení komunálního odpadu ze tří rozdílných zón bydlení vykazuje dlouhodobě nejvyšší hodnoty až 24% biodegradabilního odpadu u předměstské výstavby, zde pravděpodobně včetně části zeleně, zatímco u sídlištní výstavby jsou tyto hodnoty cca poloviční).
Je třeba také vzít do úvahy a zhodnocení, že zbytkový komunální odpad bez potravinového odpadu
- je daleko lépe tříditelný na dotřiďovacích linkách a jsou dosahovány vyšší výtěžnosti druhotných surovin,
- je umožněn svoz jen 1 x za 14 dnů - ve sběrných nádobách nedochází k fermentaci, vzniku pachů atd.,
- svoz odpadů zejména v centrech měst je podstatně jednodušší, bez vedlejších vlivů a dopadů.
V presentaci k tomuto příspěvku budou podrobněji uvedeny výhody a nevýhody používání DPO, a to ve čtyřech sekcích
- pro uživatele,
- pro životní prostředí,
- pro osoby veřejně činné (rozhodující a výkonné),
- pro zaměstnanost.
Cílový stav:
Je možno konstatovat, že "převod" části odpadů ze skládkování či spalování do kanalizace s sebou nese oproti stavu bez používání drtičů kuchyňských - potravinářských - odpadů vyšší náklady. Pak je ovšem třeba na komunální úrovni (v mezích subsidiarity je to zcela jistě možné) převést část financí vybraných od obyvatel na zneškodňování komunálních odpadů na správce sjednocené cesty, tedy provozovatele ČOV. Je tedy možné, správné a potřebné sjednotit hlediska.
Celý článek si můžete přečíst na webu tzb-info.cz .